|
|
Eliminace negativních vlastností betonů vyvolaných použitím recyklovaného kameniva pomocí čedičových vláken
Fittl, David ; Nováková, Iveta (oponent) ; Bodnárová, Lenka (vedoucí práce)
Diplomová práce shrnuje informace o recyklovaném kamenivu, čedičových vláknech, o jejich vzájemném spolupůsobení v kompozitním materiálu jako je beton. Soustředí se na možné nedostatky a vlastnosti betonu vlivem využití recyklovaného kameniva a na možnosti jejich následné eliminace využitím čedičových vláken. Charakterizuje jednotlivé suroviny a jejich spolupůsobení v betonu. Obsahuje ověření vlastností jednotlivých dílčích složek a samotného výsledného betonu. Je provedeno posouzení vlivu využití recyklovaného kameniva na vlastnosti betonu (na pevnost v tlaku, statický modul pružnosti, pevnosti v tahu za ohybu – mez úměrnosti, zbytková pevnost) a další. Diplomová práce řeší otázku, zda je možné dosáhnout stejných, či podobných mechanických vlastností betonu s přírodním a s recyklovaným kamenivem s použitím čedičových výztužných vláken. Práce uvádí možnost vyrovnání hodnot těchto parametrů betonu pomocí využití čedičových vláken jako rozptýlené výztuže v betonu. Recyklované kamenivo pochází z betonářské společnosti JARO AS ze severu Norska, kde tato práce vznikla za podpory The Arctic university of Norway – Campus v Narviku v rámci programu Erasmus+.
|
|
|
Problematika odolnosti betonů vůči působení vysokých teplot
Krejčík, Jakub ; Hela, Rudolf (oponent) ; Bodnárová, Lenka (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá sledováním odolnosti cementových betonů vůči působení vysokých teplot. V teoretické části bakalářské práce byly popsány změny, které probíhají v betonu, který je vystaven působení vysokých teplot a chování jednotlivých složek betonu. Byly popsány možnosti jak zlepšit odolnost betonu proti působení vysokých teplot vhodnou volbou složek, nebo přídavkem rozptýlené výztuže. V experimentální části byly testovány betony s čedičovými a polypropylenovými vlákny s čedičovým kamenivem. Byly pozorovány změny pevnosti v tlaku a změny objemových hmotností v závislosti na působení vysokých teplot. Byly sledovány změny rozptýlené výztuže z polypropylenových vláken, celulózových a čedičových vláken po tepelném namáhání.
|
|
|
Vliv vybraných aktivátorů na vlastnosti alkalicky aktivovaných kompozitů vyztuženými čedičovými vlákny
Švardala, Daniel ; Hrubý, Petr (oponent) ; Kalina, Lukáš (vedoucí práce)
Tato práce pojednává o alkalicky aktivovaných materiálech (AAM), jakožto o rozvíjejících se konstrukčních materiálech, a to hlavně díky jejich nízké ceně, šetrnosti k životnímu prostředí a zejména díky jejich dobrým mechanickým vlastnostem. Cílem této práce je výběr vhodného alkalického aktivátoru na vlastnosti alkalicky aktivovaného kompozitu vyztuženého čedičovými vlákny. Tato práce se zaměřuje především na stanovení vlivu přídavku čedičových vláken, jakožto výztuže, na mechanické vlastnosti, s ohledem na typ použitého alkalického aktivátoru. Vliv alkalického aktivátoru na čedičovou výztuž byl stanoven pomocí jednoduchých pevnostních zkoušek, jako je pevnost v tlaku a pevnost v ohybu. Interakce mezi matricí a vlákny, jakožto jeden z hlavních parametrů udávající kvalitu vyztužení materiálu, byla měřena pomocí elektronové rastrovací mikroskopie vybavené energodisperzním analyzátorem rentgenového záření (SEM EDS). Provedeným výzkumem bylo zjištěno, že nejvýraznější vliv na zlepšení mechanických vlastností alkalicky aktivovaného materiálu byly u vzorků aktivovaných sodným a lithným vodním sklem, u těchto vzorků byly mechanické pevnosti vyztužených materiálů výrazně vyšší než u srovnávacích nevyztužených vzorků. AAM aktivované draselným vodním sklem, s čedičovou výztuží, dosahovaly stejných nebo velmi podobných mechanických pevností jako referenční nevyztužené vzorky. Při porovnání jednotlivých vodních skel je patrné, že mechanické vlastnosti se v závislosti na typu použitého vodního skla mění skokově, kdy materiály založené na alkalické aktivaci pomocí sodného vodního skla dosahují nejvyšších pevností, v porovnání s materiály aktivovaných pomocí lithného vodního skla, které dosahují daleko menších pevností. Na základě naměřených dat bylo zjištěno, že aktivace strusky pomocí sodného vodního skla se zdá být nejvhodnější, z hlediska největších dosažených pevností.
|
|
| |
|
|
Aplikace čedičových vláken v cementových kompozitech
Kolková, Kristína ; Hela, Rudolf (oponent) ; Bodnárová, Lenka (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá problematikou použití čedičových vláken v cementových kompozitech a skládá se z rešeršní teoretické a experimentální části. V teoretické části jsou popsány vlastnosti čedičových vláken, technologie výroby a chování čerstvého i ztvrdlého betonu při přídavku těchto vláken. Je uveden příklad použití čedičových vláken v praxi při rekonstrukci mostní konstrukce. Teoretická část se dále zabývá dalšími možnostmi využití výrobků z taveného čediče. V experimentální části bylo ověřováno chování čerstvého a ztvrdlého betonu o přídavku 3, 10 a 20 kg.m-3 krátkých čedičových vláken. Tyto receptury byly následně porovnány s referenční směsí z prostého betonu. V čerstvém stavu byla stanovena a porovnána konzistence sednutím kužele, obsah vzduchu v čerstvém betonu a objemová hmotnost. Ve ztvrdlém stavu na vzorcích stáří 28 dnů byla stanovena a porovnána objemová hmotnost, pevnost v tahu ohybem, pevnost v tlaku a pevnost v příčném tahu. Přítomnost vláken v cementovém kompozitu byla dokumentována pomocí rastrovacího elektronového mikroskopu.
|
|
|
Využití čedičových vláken v alkalicky aktivovaných materiálech
Hrubý, Petr ; Šoukal, František (oponent) ; Kalina, Lukáš (vedoucí práce)
Alkalicky aktivované materiály (AAM) jsou konstrukčními materiály s velkým potenciálem, a to zejména pro jejich cenovou dostupnost, přívětivost k životnímu prostředí, ale i díky jejich mechanickým vlastnostem. Přídavek vhodných vláken či textilií vedoucích k vyztužení AAM by mohlo napomoci širšímu uplatnění, neboť by mělo být doprovázeno zlepšením mechanických vlastností, lomové houževnatosti či celkové odolnosti kompozitu. V této práci bylo pro přípravu alkalicky aktivovaných systémů na bázi vysokopecní strusky použito hned několik alkalických aktivátorů s cílem připravit matrici vhodnou pro implementaci čedičových vláken. Čedičová vlákna jsou jedním z vhodných materiálů pro vyztužení AAM díky jejich mechanickým a tepelným vlastnostem. Avšak nízká odolnost čedičových vláken v alkalickém prostředí je pro uplatnění v těchto systémech značně omezující. Odolnost čedičových vláken byla v této práci zkoumána prostřednictvím zrychlených ponorových zkoušek. Následné změny chemického složení a mechanických vlastností vláken byly studovány s využitím řady experimentálních technik (např. měření pevnosti vláken v tahu, XRD, XPS, SEM-EDX nebo ICP-OES). Výsledky těchto testů tento teoretický předpoklad potvrdily. Jako další byl zkoumán vliv přídavku jedné či více vrstev čedičové textilie na mechanické vlastnosti (pevnost při namáhání v tlaku a za ohybu). Adheze mezi vlákny a matricí, stejně tak jako vlastnosti tranzitní zóny, jež jsou klíčovými parametry pro účinnost vyztužení kompozitních materiálu, byly studovány s využitím SEM-EDX a testu vytahování vláken z matrice.
|
|
|
Optimalizace hliněných stavebních prvků
Melichar, Jindřich ; Šiler, Pavel (oponent) ; Opravil, Tomáš (vedoucí práce)
Hliněné materiály jsou v současné době jedním z nejrozšířenějších stavebních materiálů na světě. Kromě snadné dostupnosti a zpracovatelnosti mají hliněné stavební materiály i funkci tepelně akumulační. Tato diplomová práce se bude zabývat možností zlepšení tepelných a mechanických vlastností těchto materiálů přídavkem vhodných výztuží.
|
|
|
FRP kompozitní materiály pro vyztužování betonu
Blahová, Aneta ; Vaněrek, Jan (oponent) ; Bodnárová, Lenka (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá kompozitní polymerní FRP výztuží. Popisuje způsob výroby FRP výztuží, jaké jsou jejich vlastnosti a z jakých materiálů se mohou vyrábět. Uvádí příklady aplikace FRP výztuží v konstrukčních prvcích. Dále zmiňuje trvanlivost FRP výztuží v agresivních prostředí a soudržnost FRP výztuží s betonem. Závěr práce tvoří návrh experimentálního zkoušení soudržnosti FRP výztuže s betonem.
|
|
|
Studium vlastností cementových kompozitů s rozptýlenou výztuží z anorganických vláken
Gottwaldová, Aneta ; Novosad, Petr (oponent) ; Bodnárová, Lenka (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá studiem vlastností cementových kompozitů s rozptýlenou výztuží ze skleněných a čedičových anorganických vláken. Práce obsahuje část teoretickou a část experimentální. Teoretická část se věnuje informacím o skleněných a čedičových vláknech, jejich trvanlivosti a použití. V experimentální části byly sledovány vlastnosti cementových kompozitů s čedičovými a se skleněnými vlákny. Vlákna byla vystavena agresivnímu prostředí. Byly porovnávány vlastnosti kompozitů s referenčními vlákny bez působení agresivního prostředí a s vlákny ovlivněnými agresivním prostředím. Vlastnosti cementových kompozitů s vlákny byly sledovány po 28 a 90 dnech. Na vzorcích byly stanoveny pevnosti v tlaku, pevnosti v tahu za ohybu, pevnosti v příčném tahu, pevnost povrchových vrstev betonu v tahu. Byla provedena dokumentace pomocí skenovacího elektronového mikroskopu (SEM).
|
|
|
Možnosti aplikace čedičových vláken do betonu
Zourek, Milan ; Hela, Rudolf (oponent) ; Bodnárová, Lenka (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá možností aplikace čedičových vláken v betonu a cementových kompozitních materiálech. V teoretické části je zpracován přehled běžně používaných vláken pro vláknobetony. Je zde popsána výroba čedičových vláken a sumarizovány jejich vlastnosti. Další část se zabývá vlastnostmi betonu vyztuženého čedičovými vlákny. Konkrétně potom jeho vlastnostmi v čerstvém stavu, fyzikálně-mechanickými vlastnostmi, smršťováním a tvorbou trhlin, mikrostrukturou a požární odolností. Poslední kapitola teoretické části se zabývá požární odolností betonu obecně. Experimentální část se dělí na dvě etapy. V první etapě byly navrhnuty dvě směsi betonu s čedičovým kamenivem a čedičovými vlákny a jedna referenční směs bez vláken. V čerstvém stavu byla stanovena konzistence sednutím kužele, obsah vzduchu v čerstvém betonu a objemová hmotnost. V ztvrdlém stavu byla stanovena objemová hmotnost, pevnost v tlaku a pevnost v tahu ohybem. Vzorky byly zahřáty na teploty 600 a 800 °C a byla stanovena změna objemové hmotnosti, změna pevnosti v tlaku, změna vzhledu a deformace v průběhu zahřívání. V druhé etapě byly navrhnuty tři směsi jemnozrnného cementového kompozitu s čedičovými vlákny. V čerstvém stavu byla sledována objemová hmotnost a chování při míchání. V ztvrdlém stavu byla stanovena objemová hmotnost, pevnost v tahu za ohybu a pevnost v tlaku. Vzorky byly zahřáty na teploty 600 a 800 °C a byla stanovena změna objemové hmotnosti, změna pevnosti v tahu za ohybu, změna pevnosti v tlaku a změna vzhledu.
|
host ::
RSS.